Finanční krize jednoty – 1935

Poznámka. Dne 14. března 1935 proběhla klíčová výborová schůze TJ Sokol o splácení exekučně zatíženého dluhu Národní záložně v Místku, kdy scházely peníze na termínovanou splátku

Doslovný zápis ze Sokolské kroniky – autor Miloš Čupa

VYJASNĚNÍ

Naše hospodářská tíseň, v níž vězíme tolik roků, se nikterak nezlepšila. Přes veškerou naší snahu vyplouti z této hrozivé zátopy dluhů, nedařilo se nám. Veškerý pracně sehnaný peníz spolkly vždy úroky. Vtírala se mezi nás děsivá psychóza, která se přenášela i na mládež, neboť ve výborovkách a cvičitelských schůzích, ve snaze získat co nejvíce, měřil se každý nový podnik dle možného finančního příjmu, na morální zisky se zapomínalo. Toto počínání přinášelo sebou sobeckou morálku, která by nás vedla neodvratně k mravnímu bankrotu, kdyby krajnost nebezpečí a vyždímána obětavost některých bratří, neprobudila nás k rozhodnému činu: převzít část zodpovědnosti na sebe a pomoci celku.

Dne 14. března 1935 sešli se bratři i příznivci Sokola v klubovně, kam byli pozváni též zástupci okrsku a župy k poradě. Byla to šťastná schůzka celých mužů. O tom svědčí i písemný doklad – revers – který všichni podepsali:

My níže podepsáni prohlašujeme závazně a neodvratně, že jsme ochotni tělocvičné jednotě Sokol v Metylovicích půjčiti nebo darovati níže uvedené obnosy.

Merta František, klempíř	půjčuje	3 000 Kč
Bílek Jan, rolník, č. 89	půjčuje	5 000 Kč
Müller Josef, učitel	půjčuje	10 000 Kč
Keller Alois, řezník	půjčuje	2 500 Kč
Onderka Jan, klempíř, č. 234	půjčuje	3 000 Kč
Bílek Cyril, řemenář č. 126	půjčuje	6 000 Kč
Fojtík Emil, hostinský, č. 73	půjčuje	2 000 Kč
Bílek Metoděj, řemenář, č. 233	půjčuje	3 000 Kč
Bílek Lumír, řemenář č. 32	půjčuje	1 000 Kč
Bílek Sylvestr, řemenář, č. 153	daruje	6 000 Kč
Kolčava Bohumil., řídící učitel	daruje	1 000 Kč
Němec Jan, řemenář, č. 144	daruje	2 000 Kč
Žídek Robert, zámečník, č. 24	daruje	500 Kč
Hajdušek Vávra, zubní technik	daruje	500 Kč
Veselý Josef, lakýrník	daruje	500 Kč

Celkem takto sebráno 46 000 Kč.

Tímto skutkem bylo jisto, že jsme hospodářsky zachráněni. Ředitel místecké spořitelny prohlásil, že od žaloby upouští a schůzka byla skončena. Nutno podotknout, že nebyli všichni přítomni a že mnozí předem slíbili, neb dodatečně slíbili, že na umoření dluhu také dle možnosti přispějí.