Dělnická tělocvičná jednota

Jména jsou uvedena bez funkcí i bez čísel popisných.

Je zvláštní, že právě v tomto zápisu jsou uvedena jména tří žen.  Dosud valná hromada nikdy nezvolila do výboru ženy a ani v dalších deseti letech tak neučinila. Šlo o členky výboru nebo to byly ženy, které v DTJ pouze cvičily?

Valná hromada 23.1.1927

• Mrkva Josef, č.p. 11, starosta
• Židek Josef, č.p. 60, místostarosta
• Čupa Rudolf, č.p. 183, jednatel
• Bílek Jan, č.p. 2, vychovatel
• Havlák Metod, č.p. 143, náčelník

Do funkce starosty byl zvolen člověk, jehož jméno se zatím ve výboru nevyskytlo. Ve funkci působil pouze měsíc a zemřel.  Musela být svolána mimořádná valná hromada, která zvolila nového starostu.

Mimořádná valná hromada 20.2.1927

• Zlý Josef, č.p. 212, starosta
• Židek Josef, č.p. 60, místostarosta
• Čupa Rudolf, č.p. 183, jednatel
• Bílek Jan, č.p. 2, vychovatel
• Havlák Metod, č.p. 143, náčelník

Valná hromada 20.2.1928

• Židek Josef, č.p. 60, starosta
• Hajdušek Metoděj, č.p. 210, místostarosta
• Čupa Rudolf, č.p. 183, jednatel
• Bílek Jan, č.p. 2, pokladník
• Havlák Metoděj, č.p. 143, náčelník a vychovatel
• Čupa Rudolf, č.p. 183, jednatel

Další tři roky není v archivu o spolku ani zmínka. Jednatel žádné zápisy z valných hromad do Místku neposílal. Okresní politická správa v Místku proto v květnu 1931 požádala velitelství četnické stanice ve Frýdlantě nad Ostravicí, aby vyšetřila, zda tento spolek v Metylovicích ještě trvá nebo už zanikl. Když četníci na místě zjistili, že Jednota funguje, poslali o tom do Místku hlášení a přiložili seznam členů výboru, kteří byli v tomto roce zvoleni.

Rok 1931

• Židek Josef, předseda
• Šigut Jan, místopředseda
• Michalec Oldřich, jednatel

Okresní politická správa upozornila jednatele, že je třeba posílat každý rok jmenný seznam celého výboru i s uvedením funkcí a poučila předsedu, aby pro příště přesně zachovával ustanovení paragrafu 12 a paragrafu 15 spolkového zákona ze dne 15. listopadu 1867. Je zajímavé, že třináct let po vzniku republiky stále platil spolkový zákon z Rakouska-Uherska, starý více než šedesát let.

Valná hromada 31.1.1932

• Šatný Rudolf, č.p. 272, starosta
• Čupa Rudolf, č.p. 11, jednatel
• Bílek Jan, č.p. 2, pokladník
• Bílek Miroslav, č.p. 46, náčelník

Valná hromada 29.1.1933

• Šatný Rudolf, č.p. 272, starosta i jednatel
• Židek Josef, č.p. 267, místostarosta
• Bílek Jan, č.p. 2, pokladník
• Havlák Metoděj, č.p. 143, náčelník

V tomto roce měl spolek 36 členů – čtrnáct mužů, jednu ženu, jeden dorost /není známo, zda šlo o dorostence nebo dorostenku/, dvanáct žáků a osm žaček.

Rok 1934, 1935, 1936

Hlášení z těchto let buď nebyla opět odeslána nebo se nezachovala.

Jarmila Šindlerová, roz. Čupová vzpomíná:

„Cvičila jsem v DTJ se sestrou, ale byla jsem dítě a už si toho moc nepamatuji. Nejvíce vzpomínám na veřejná cvičení, která se konala v okolí o nedělích. Otec nás na ně vozil na kole. Jednu vpředu, druhou vzadu. Vždycky jsme se moc těšily. Dopoledne bývala zkouška a na oběd si cvičence rozebrali obyvatelé dané vesnice. Doma jsme měli bídu a tak jsme se těšily, jak se najíme. Někde jsme dostaly i koláče. Když jsme se po obědě sešly se sestrou na cvičišti, vždy jsme si vyprávěly, co měla která dobrého. Byl to pro mne takový zážitek, že mi dodnes utkvěl v paměti.“

Valná hromada 16.2.1937

• Zlý Josef, starosta
• Židek Josef, místostarosta
• Konečný Rudolf, jednatel
• Bílek Jan, pokladník a vychovatel
• Bílek Miroslav, náčelník
• Bílková Marie, náčelnice

Od tohoto roku používali činovníci k hlášení zvoleného výboru předtištěný formulář. A ještě něčím je tato valná hromada výjimečná. Do výboru si zvolili první ženu, náčelnici Marii Bílkovou.

Marie Dudová vzpomíná:

„Líbilo se mi i veřejné cvičení DTJ na Skalném vrchu u Boží muky. Protože jsme se kamarádily s Danou Čupovou, navštěvovala jsem jejich veřejná cvičení a strašně moc jsem jim tleskala. Členů DTJ bylo v Metylovicích málo, chodívali tam cvičit i členové z Palkovic a Frýdlantu. Navíc tam vždy měli výbornou domácí malinovku. Na tu jsem se těšila. Takovou neměli ani v Sokole ani v Orle.“

Valná hromada 28.1.1938

• Židek Josef, starosta
• Zlý Josef, místostarosta, vychovatel
• Konečný Rudolf, jednatel
• Bílek Jan, pokladní
• Havlák Metoděj, náčelník

Stanislava Kellerová vzpomíná:

„Byla jsem malá, když jsem začala chodit do cvičení a tak si toho moc nepamatuji. Vím, že nás cvičila Drahuška Volná. Myslím, že jsme hodně spolupracovali s DTJ v Kozlovicích. Z paměti mi nevymizelo cvičení na Myslíku. Pozvali nás tam na oběd a tak jsem se najedla, až mi bylo špatně. Po válce jsme měli akademii na Čihadle, kde jsme cvičili na motivy národních písní.

Z tohoto roku se zachoval jediný doklad o cvičení i se seznamem cvičících žáků.

„Pravidelné cvičební hodiny se školní mládeží byly zahájeny 1. 1. 1938 ve čtvrtek od tří do pěti hodin a v neděli od devíti do jedenácti hodin v Obecním hostinci. Vedoucím cvičitelem žactva je Bernard Závodný.

Seznam žáků:

• Bílek Josef, nar. 9.7.1930
• Bílková Marie, nar. 30.1.1929
• Šimková Marie, nar. 12.3.1927
• Závodný Ladislav, nar. 14.6.1928
• Závodná Anna, nar. 16.7.1928
• Závodná Emilie, nar. 20.7.1930,otec Bernard Závodný
• Čupa Cyril, nar. 13.1.1930
• Čupová Aloisie, nar. 14.2.1927
• Němec Ladislav, nar. 20.5.1927, rodiče Anežka a František Němcovi
• Němcová Jarmila, nar. 29.10.1928, rodiče Anežka a František Němcovi
• Bílek Ladislav, nar. 20.3.1930,rodiče Helena a Josef Bílkovi, č.p. 114
• Bílková Daniela, nar. 20.3.1930, rodiče Helena a Josef Bílkovi, č.p. 114
• Hrabec Vilém, nar. 25.11.1928
• Grossmann Jaroslav, nar. 25.4.1926
• Sládeček Vlastimil, nar. 6.11.1930“

Vlasta Ivánková, roz. Židková vzpomíná:

„Nejdříve jsme cvičili v Obecní hospodě. Vzpomínám si, že Metod Havlák cvičil dorostence i muže, dorostenky Draža Volná. Její maminka byla vdova, která se potom provdala za Čupu. Já jsem jí byla za družičku, když se vdávala.
Mě to strašně bavilo. Cvičila jsem od tří roků. Pamatuji si, že jsme hodně spolupracovali s DTJ v Kozlovicích, na Pržně i ve Frýdlantě. Když jsme jezdívali někam na veřejné, neměli jsme žádné finanční prostředky. A tak si tam, kde jsme vystupovali, tamní rodiny cvičence rozebraly a vzaly si je k obědu.
Vzpomínám si, že s námi cvičila dvojčata Danka a Láďa Bílkovi. Vybavuji si i domek, ve kterém tehdy bydleli. Jejich tatínka za války popravili. Pamatuji si na Vlastíka Sládečka. Byl takový malý, drobný, ale pořád to vidím, jak cvičil. Také na Závodnou Emilku vzpomínám. Bydlela v obecním chudobinci. Její tatínek, Bernard Závodný byl pro spolek velice zapálený a krásně cvičil. Byl velice výborný na hrazdě.
Později to v Obecní hospodě začali předělávat. Dávaly se nové podlahy, udělali tam kanceláře a my jsme neměli kde cvičit. Tak jsme chodili cvičit do Sokolovny. I divadla jsme rádi hráli, ale to už většinou taky v Sokolovně. My jsme to tak nebrali, jestli je to v DTJ nebo v Sokole nebo třeba u hasičů. Hlavně, že se cvičilo a že jsme byli pohromadě.“

V tomto roce oslavila v červenci Československá sociálně demokratická strana dělnická třicet let od svého založení v Metylovicích.

Uspořádali proto v červenci průvod a veřejné cvičení DTJ.

Valná hromada 12.2.1939

• Židek Josef, č.p. 267, starosta
• Hajdušek Jan, č.p. 138, místostarosta
• Juřica Jindřich, č.p. 113, jednatel
• Macura František, č.p. 25, pokladník
• Bílek Jan, vychovatel
• Vyvial Jan, č.p. 310, samaritán
• Havlák Metoděj, č.p. 297, náčelník
• Bílková Marie, náčelnice

Počet členů se v tomto roce výrazně zvedl. Spolek měl včetně žactva a dorostu 53 členy. Zachoval se také doklad o stavu spolkového jmění.

Pokladní hotovost – 11,98 korun

Hodnota jmění – 1 393,19 korun /jeviště, odznaky, legitimace a známky/

Dluhy – 18 korun

Josef Židek vzpomíná:

„Cvičili jsme v Obecním hostinci nahoře v sále, byla tam v podlaze upevněna hrazda. Cvičil nás pan Josef Loschke, který nás také učil, jak se který cvik jmenuje. Velmi se snažil, abychom uměli to, co jsme cvičili, správně pojmenovat.
Chodíval jsem, jak bylo tehdy zvykem s oběžníkem k Metodu Havlakovi a k Janovi Kovalovi. Byl to otec Vlastíka Kovala. Bydleli tehdy v takové dřevjance. Je pravda, že mezi nás přišli někteří kluci jen jednou nebo dvakrát se podívat a pak je stáhl Sokol, protože tam měli větší možnosti.
Vzpomínám si, že jsme měli akademii v Sokolovně a tehdy jsme měli veliký úspěch. Cvičila tam s námi děvčata od Štěpandy. Také tehdy baletila Zdenka Kovalová a měla úspěch přímo obrovský. Na tu akademii se u nás doma dělaly koblihy. Smažila je paní Johanka Kovalová na baraním loji. Ona se v tom výborně vyznala. Pořád vidím, jak nahoře v koblize udělala palcem důlek. Byly jich plné troky. Dodnes si pamatuji, že jsme prodávali tři koblihy za deset korun.“

Když republiku obsadili Němci, přišel do místní organizace přípis s dotazem, zda hodlají dále vyvíjet svou činnost. Starosta s jednatelem jménem všech členů odpověděli, že hodlají ve spolkové činnosti pokračovat.

Rok 1940, 1941, 1942

Záznamy o složení výboru chybí. Zachovaly se zápisy o handrkování ohledně stanov spolku.

20.1.1940 předložili starosta Židek Josef a jednatel Juřica Jindřich okresnímu policejnímu ředitelství pět výtisků dosud platných stanov, které opravili podle nařízení zemského prezidenta v Praze. Ale již za tři dny dostali odpověď tohoto znění: „Vracím stanovy sem předložené k opravě, poněvadž se odchylují ve více bodech od stanov schválených zemským úřadem v Brně 23.10.1922, do kterých je možno nahlédnout u zdejšího úřadu. Opravené stanovy sem vraťte do 14 dnů.“

O půl roku později přišel starostovi spolku mnohem ostřejší dopis.

„Jelikož jste nevyhověl zdejšímu přípisu, vybízíte se znovu, abyste spolkové stanovy předložil do 7 dnů. Neučiníte-li tak do stanovené lhůty, budete potrestán podle zákona nejvyšší sazbou.“

Poté předložil opravené stanovy 9.7.1940 jednatel Juřica Jindřich , opět však bylo spolku vytknuto, že nejsou v souladu se schváleným výnosem.

23.7.1940 byl zaslán správě zemského úřadu v Brně panem Židkem dopis, kde mimo jiné napsal:

„Závadné názvy a pomůcky byly z života spolkového v každém směru odstraněny.“

Bohužel se nedochovalo, které názvy a pomůcky „ohrožovaly“ německou říši. Takhle řádila německá cenzura nejen ve stanovách všech spolků, ale i ve školních učebnicích a knihách z knihoven. Všechno, co jen vzdáleně připomínalo Československou republiku, muselo být odstraněno.

Velmi mne překvapilo, že se zachovalo hlášení o složení výboru z roku 1943 i z let následujících, tedy z doby, když už ani Orel ani Sokol neexistoval.

Valná hromada 1943 /připsáno na lístku z roku 1944 bez uvedení data/

• Židek Josef, č.p. 267, starosta
• Hajdušek Jan, č. 138, místostarosta
• Konečný Rudolf, č.p. 136, jednatel
• Bílek Jan, č.p. 2, pokladník
• Bajtek František, č.p. 2, vychovatel
• Vyvial Jan, č.p. 310, samaritán
• Juřica Jindřich, č.p. 189, náčelník
• Bílková Marie, náčelnice

Valná hromada 13.1.1944

• Židek Josef, č.p. 267, starosta
• Hajdušek Jan, č.p. 138, místostarosta
• Konečný Rudolf, č.p. 136, jednatel
• Bílek Jan, č.p. 2, pokladník,
• Bajtek František, č.p. 2, vychovatel
• Vyvial Jan, č.p. 310, samaritán
• Juřica Jindřich, č.p. 189, náčelník
• Bílková Marie, náčelnice

V dochovaném dopise z 1. května spolek odpovídá na dotaz z okresu:

„…že stanovil činovníky pro rok 1944 bez konání valné hromady dle usnesení z minulého roku.“

Tomu nerozumím. Proč bylo na předešlém lístku datum valné hromady a později v dopise naopak uvedeno, že valná hromada se nekonala. Znamená to snad, že členové mohli jen cvičit a jinak se nesměli shromažďovat? Nesměli mít legálně valnou hromadu? Na tyto otázky jsem zatím nenalezla vysvětlení, a proto se můžeme jenom dohadovat. Ale v hlášení z následujícího roku je opět uvedeno datum.

Valná hromada 1.1.1945

• Židek Josef, č.p. 267, starosta
• Hajdušek Jan, č.p. 138, místostarosta
• Konečný Antonín, č.p. 136, jednatel
• Bílek Jan, č.p. 2, pokladník
• Bajtek Frant., č.p. 2, vychovatel
• Vyvial Jan, č.p. 310, zdravotník
• Juřica Jindřich, č.p. 189, náčelník
• Bílková Marie, č.p. 188, náčelní

 

Pan Bílek Jan, č.p. 2 stál u zrodu DTJ v Metylovicích a po celou dobu trvání spolku pracoval ve výboru.

Milada Maďová vzpomíná:

„Tatínek byl sociální demokrat, a tak mne, když jsem byla malá, zapsali do DTJ. Ale já jsem tam byla jen párkrát. Chodila tam i starší sestra Vlasty Čupové, Drahuška, hodně tam chodila také teta od Bialého. Mám dojem, že nás taky cvičila. Nechtěla jsem tam chodit, protože to bylo od nás daleko a když Vlasta u Čupů odbočila domů, já jsem potom šlapala na dolní konec sama.
A bála jsem se také proto, že to bylo v Obecní hospodě. Jednou tam byl totiž takový halas, chlapi se chtěli prát. Já jsem čekala, až se nahoře otevře sál a tak jsem se bála, až jsem se třásla. Domů jsem přišla málem s brekem, že už tam nepůjdu. A tak jsem začala chodit do Sokola. Bylo to blíže a z naší ulice jsme chodily tři.“

V roce 1946 se znovu rozjela činnost všech spolků v Metylovicích naplno, tedy i DTJ. Jako krasopisné cvičení vypadalo oznámení, které 5.1.1946 spolek poslal Okresnímu národnímu výboru v Místku.

„Dělnická tělocvičná jednota v Metylovicích hodlá počínaje 20.1.1946 zahájiti pravidelnou spolkovou činnost. Za tímto účelem svolává na den 20. ledna 1946 o 14. hodině odpoledne svou řádnou valnou hromadu do Obecního hostince v Metylovicích s následujícím pořadem:

1. zahájení valné hromady
2. jednota v době okupace
3. volba správního výboru
4. referát zástupce okresu DTJ
5. stanovení členských příspěvků
6. volné návrhy a různé

Krasopisný dopis podepsali Konečný Antonín, t.č. jednatel a Josef Židek, t.č. starosta.

Na dopis reagoval ONV Místek 9.2.1946 stručně

„Oznamte zdejšímu úřadu neprodleně výsledek valné hromady ze dne 20.1.1946 tj. sdělte jméno, příjmení, povolání a přesnou adresu starosty, místostarosty a jednatele.

Bohužel spolek buď neodepsal nebo dopis na okrese nezaložili. Nic se nedochovalo, a tak o poválečném složení výboru DTJ se zřejmě už nedovíme.

Stanislav Muras vzpomíná:

„V DTJ jsem cvičil jen krátce, asi v roce 1946. DTJ byla malá organizace, cvičilo se v Obecní hospodě v sále nahoře. Divadlo jsme myslím nehráli, jenom jsme cvičili. Pokud si dobře vzpomínám, tak nás vedl můj strýc Karel Pečinka. Chodili tam jeho kluci a také Jára Šimek. Netrvalo to dlouho, později jsme přešli do Sokola.“

Miloš Merta vzpomíná:

„ Já jsem prošel všemi spolky, nebral jsem to politicky. V DTJ jsme cvičili v sále Obecní hospody. Tenkrát nás cvičil Karlíček Pečinka. Ale dlouho jsem tam nechodil. Možná proto si nepamatuji, že bychom hráli divadlo. Krátce jsem chodil i do Orla, kam mě přesvědčil Bohušek Halata. A když ho zrušili, přešel jsem do Sokola. Ještě si pamatuji, jak v tom čtyřicátém osmém roce sdělával Karlíček Pečinka kruhy ze sálu na Čihadle a ještě s někým je přenášeli do Sokola.“

Poslední zpráva z archivu zní:

Okresní velitelství národní bezpečnosti z 13.7.1950

„Spolek Dělnické tělocvičné jednoty v Metylovicích – Výměr

Do rukou pana bývalého předsedy Josefa Židka, Metylovice č.p. 267

Okresní národní výbor – okresní velitelství národní bezpečnosti v Místku rozhodlo podle zákona čís. 134/1867 o právu spolčovacím a výnosu MNO ze dne 15.6.1950 spolek Dělnické tělocvičné jednoty v Metylovicích považovati za zaniklý v důsledku sjednocení tělovýchovných, sportovních a turistických organizací.

Podle ustanovení paragrafu 9 zákona č. 187/1949 o státní péči o tělesnou výchovu a sport přechází na ČOS majetek, který náležel dne 31.3.1948 zaniklému spolku.“

Bez paní Vítězky Němcové bych nedokázala najít potomky členů výboru. I další lidé, na které jsem se obrátila přemýšleli, vzpomínali, radili. Všichni, které jsem požádala o fotografie mi je, pokud se zachovaly, ochotně zapůjčili. Děkuji všem za vstřícnost a ochotu.

Marie Bartková, kronikářka obce, červen 2012